Et lux perpetua luceat ei
Ať září Svatá trojice lodí
Requiem aeternam dona ei, Domine
Pane, do přístavu se vrátíme

Abyssus abyssum invocat
Propast, která plány pohltí
De profundis clamavi ad te, Domine
Pane, stroj mlčí, smíření se smrtí

In memoria aeterna erit iustus
Spravedlivý, kdo neztratil rytmus
Amice, ad quod venisti?
Příteli, mám obavy, jsem nejistý

Videmus nunc per speculum in aenigmate
Vidíme tmou zrcadlení poznání
Mořský ďas tě kouzlem zmate
Na stříbře hlavním chodem, večeří, snídaní

Oculus corporis est lucerna
Svítilna spatří objímání smrtelná
Et qui ambulat in tenebris nescit quo vadat
Jít s proudem nemůžu plavat, viditelnost mizerná

Fiat voluntas tua sicut in abysso
Propast obraz krutý, zvuk dutý
Judicabit saeculum per ignem
Ohně volají zastřeným hlasem

Dies irae, dies illa
Ten dar pouště, aby cítila
Sic enim dilexit Deus mundum
Svět podmořské sopky, jsem tvůj

Videmus nunc per speculum in aenigmate
Otvírám verš, čas třináct dvanáct
Přijměte zrníčko písku barvy zlaté
Být spasen a součást